HTT-Skyguide-2012

HTT-Skyguide 2012 - Cast 3: Deep Sky / přehled

Informace CZ / E / D

tipy na pozorování + mapy

Mléčná Dráha na letní obloze v Jeßnigku (15. Července). Ohnisková vzdálenost použitého fotoaparátu Canon s reduktorem -- zhruba 9mm -- umožnila vyfotografovat velkou část oblohy, a tím i mléčné dráhy, najednou.

Souhvězdí Labutě pro ambiciozní pozorovatele skutečným nalezištěm. Na této fotografii, zde → invertovaná verze, jsou zachyceny hvězdy v okolí mnoha známých objektů. Vloženy jsou detailní snímky oblastí mlhoviny Severní Amerika (nahoře) a Řasové mlhoviny. Další mlhoviny a hvězdokupy ve středu souhvězdí Labutě (Cygnus) jsou znázorněny na následující mapě:

Fotografie a mapa v poměru 1:1 Mapu sestavil Andreas Schnabel v Uranometrii 2000.0.

Mimořádně zajímavé je okolí Gamma Cygni zahrnující planetární mlhovinu M2-9 a další H-alfa oblasti. Zde se doporučuje použití mlhovinového filtru i na dobrých pozorovacích místech, protože vizuální pozorování této nevýrazné načervenalé mlhoviny je stíženo značným množstvím hvězd na Mléčné Dráze (lidské oko je na červené světlo mnohem méně citlivé než například na světlo žluto-zelené).
Na druhou stranu můžete svým očím dopřát odpočinek při brouzdání mezi hvězdokupami v souhvězdí Labutě, Orla a Štítu...

Dodnes se vedou diskuze o lokalitě Severního Pytle Uhlí... V odborné literatuře (jak té z předchozích desetiletí, např. Dr.Paul Ahnert, Rudolf Brandt, Bernd Müller, Eberhard Spittgerber... - tak i té aktuální, např. Ronald Stoyan) se autoři shodují na tom, že tento název (odkazující na "pravý" Pytel Uhlí v Jižním Kříži) může být propůjčen pouze oblasti severně od mlhoviny Severní Amerika. ...Kdo jednou pozoroval a fotografoval oblast Mléčné Dráhy mezi Labutí a Cefeem za skutečně dobrých světelných podmínek, nemůže tuto temnou mlhovinu zaměnit za mnohem méně výraznou oblast mezi Alpha a Gamma Cygni. Porovnejte historický snímek pořízený před 120 lety za perfektních podmínek s aktuální fotografií z desátého HTT:

Historické srovnání snímků letní Mléčné Dráhy pořízených za perfektních podmínek

← Srovnání historických Wolfových snímků se současnými fotografiemi Mléčné Dráhy - made in Jižní Braniborsko - ukazuje, že v případě fotografií našeho týmu nejde o přehnané počítačové zpracování, nýbrž o demonstraci toho, co umožňují při astrofotografii a vizuálním pozorování ideální podmínky.

Fotografie, které zachycují nejen jasné hvězdokupy vnitřní Mléčné Dráhy, ale také slabá a jemná prachová vlákna (jak je vidět především ve spodní třetině snímku), je možné ve střední Evropě pořídit mimo Alp jen v několika málo oblastech v Polsku, Česku, Chorvatsku, Meklenbursku... a severním a jihovýchodním Braniborsku.
[další infromace např. → zde a → zde].

Pro velké rozlišení a další informace klikněte na obrázek.

Obraťme se teď k rozsáhlému regionu noční oblohy - k Velké Trhlině (angl. Great Rift): je to velká oblast tmavého prachu, která se od Labutě směrem na jih rozšiřuje a zdánlivě roztíná Mléčnou Dráhu. Ve skutečnosti je to 'jen' část tmavého pásu na galaktickém rovníku obepínajícího celou Mléčnou Dráhu. Pohled na něj z vnějšku by se podobal tomu, který známe z pozorování galaxií, jenž jsou viditelné z boku (např. → NGC 3628 v tripletu Lva).
Při delších expozicích je zřejmé, že Velká Trhlina není v žádném případě homogenně černá, ale že v ní ležící hvězdy na mnoha místech mračna prachu slabě osvicují - rozsáhlejší temné výjimky jsou pouze oba "Pytle Uhlí" v severní a jižní části oblohy - následují tři rozdílně exponované snímky Velké Trhliny v souhvězdí Labutě (Cygnus):

Centrální galaktický prachový pás (kombinace snímků) při delší expozici - některé tmavé oblasti již ukazují značně světlejší nahnědlé
struktury. © Michael Möckel.

       Zvětšený výřez z fotografie výše (porovnání s historickým snímkem Maxe Wolfa) - při maximální expozici začínají
       světlé hvězdokupy splývat a tmavá "Trhlina" se na mnoha místech promění ve světle hnědá mračna prachu obsahující mnoho mladých hvězd...
       © Ralf Hofner.

Zajímavé je, že temné mlhoviny na vnitřní straně glalaxie, jako např. severní Pytel Uhlí nebo B168 zůstávají černé i při dlouhých expozicích. Zde je vidět, že mračno prachu severně od NGC 7000 si zaslouží označení "severní Pytel Uhlí", protože je nejtmavší oblastí severní části Mléčné Dráhy.
Vizuálně je nejlepší Velkou Trhlinu pozorovat pouhým okem - za ideálních podmínek je možné pozorovat rozdíly mezi světlými a temnými oblastmi...

Zaverem odkazy na dalsi casti HTT-Skyguide 2012:
→ PLANETY, ASTEROIDY a KOMETY
→ ZODIAKALNI MOST + Ranni nebe
→ DEEP SKY 2 (detaily) .. a zde zpet k pr → Ehledu HTT-Skyguide.