|
Nocní pozorovatelská výprava roku 2011 nás provede souhvezdím Lyry. Tento drobný
kousek oblohy obsahuje hned dva cíle, které bývají pr(i ruzných setkáních dalekohledu velmi casto zamerovány:
ε Lyr
a M 57. My se budeme vénovat témto dvéma - a dalším jiným pozorovatelným objektum
v Lyre a okolí.
Dvojitá dvojhvezda ε Lyrae bývá casto využívána k mer(ení optického výkonu dalekohledu. U
ε 1 + ε 2 Lyrae se jedná o 160 svetelných let vzdálený systém ctyr hvezd, ve kterém se oba
dvojhvezdné systémy otácí kolem spolecného težište. Hlavní komponenty ε 1 a ε 2 Lyrae Lyrae
leží skoro 3,5' od sebe, což nekterým pozorovatelum za dobrých podmínek umožnuje tyto systémy vnímat oddelene i
pouhým okem. Dobre viditelné jsou rozhodne v každém dalekohledu s minimálne šestinásobným zvetšením.
V dalekohledu s prumerem od cca 100 mm se obe hlavní hvezdy rozloží do dvojhvezd, takže se dohromady dají
pozorovat hvezdy ctyri.
Jelikož tyto hvezdy, hlavne ε 2, disponují jen drobnými rozdíly v jasnosti, výborne se hodí za
klidného proudení vzduchu k testování optické kvality dalekohledu:
|
|
Vyhledávácí mapky dvojhvezd ε Lyrae a δ Lyrae.
Méne známá je další dvojhvezda: δ Lyrae. Obe vnitrní hve(zdy leží skoro 10'
daleko od sebe a dají se tak rozeznat i pouhým okem. Obe hvezdy se sice nacházejí velmi blízko sebe, gravitacní
souvislost je ale sporná. Obe( hvezdy jsou souc(ástí otevrené hvezdokupy
Stephenson 1, která se také nazývá
δ-Lyra-Cluster. Už v dalekohledu je jižne od této dvojhvezdy videt
dalších 15 jasne(jších clenu tohoto seskupení. I pekný barevný kontrast mezi obema hvezdami této dvojhvezdy je
dost nápadný již v menších dalekohledech.
Behem HTT bývá skoro každý pr(ístroj minimálne( jednou zacílen na
prstencovou mlhovinu M 57 Ani behem naší výpravy tomu nebude jinak. Vyhledání
tohoto objektu je snadné i menšími dalekohledy. V dalekohledu 10x50 zustane tato mlhovina ve tvaru hvezdy, když ale
použijeme prístroj 20x80, bude se nám jevit oproti ostatním hvezdám jako lehce rozmazaná hvezdicka.
M57 se dá nalézt celkem snadno, protože se nachází zhruba ve stredu spojnice zadních hvezd „krabicové“ cásti
Lyry–konkrétne - γ a β Lyrae - (více také na následujícím obrázku).
Rozhodne se vyplatí pozorováním této planetární mlhoviny strávit více casu: Ve stredne velkých a velkých
dalekohledech jsou videt rozdíly jasu v prstenci, i jeho šír(ka se mení. Navíc je M57 opravdu velmi jasná, a
tak se dá dobre pozorovat i na sve(tlejší obloze. Majitelé ve(tších dalekohledu* mohou zmer(it své síly na její
centrální hvezde( (15,8mag). Uwe pilz ji jednou videl již v jeho 12ti palcovém prístroji pri 430ti násobném
zvetšení. Mejme na pameti, že velmi klidný vzduch je mnohem duležitejším faktorem pozorovatelnosti objektu než
velikost prumeru dalekohledu. Pri špatném seeingu se centrální hvezda dá špatne rozeznat i v Erhardove
42palcovém dobsonu, protože vnitrní cást mlhoviny nabývá s vetším prumerem na jasnosti...
|
|
Telrad mapka objektu v souhvezdí Lyry.
V severozápadním okolí prstencové mlhoviny (vzdálená jen 4’) se nachází galaxie IC 1296. S jasností 14,8mag se
jedná o vizuální výzvu pro stredne velké dalekohledy za kvalitních podmínek. Následuje i jedna 'fotografická
mapa' okolí M57, která byla porízena na Severní louce v Jeßnigku pri 3. ATS setkání v sprnu roku 2009 Michaelem
Möckelem:
|
|
Vlevo si clovek vlastne uvedomí jak je vesmír velký:
IC 1296 je od nás vzdálena 220 milionu svetelných let, zatím co prstencová mlhovina M57 „pouhých“ 2300
svetelných let.
Takrka prímo opacným smerem, 1,5° jihovýchodne od M57, leží slabá galaxie NGC 6700. Má 14 magnitudu, a tak je
slušným oríškem pro osmipalce. Dvanáctipalcové dalekohledy nám ji ale obvykle ukážou bez vetších problému.
Majitelé menších prumeru mohou otestovat své pozorovatelské dovednosti na páru galaxií NGC 6702 a NGC 6703.
S jasností 13,3 a 12,3magnitudy staví své osmipalce (a podobné) pred ne úplne nerešitelné úkoly. Oba tyto
objekty jsou od sebe navíc vzdáleny jen 10' a dají se pozorovat soucasne v jednom zorném poli.
K vyhledání techto trí galaxií požijte Telrad mapu ze shora.
Souhvezdí Lyry obsahuje také jednu z nejstarších otevrených hvezdokup vubec:
NGC 6791
.
|
|
Tato otevrenka se nachází na hranici s Labutí, poblíž páru hvezd θ a η Lyrae.
Menší dalekohledy ukazují jen matnou zári, jelikož i ti nejjasnejší zástupci této hvezdokupy dosahují
maximálne 16 mag. Proto se vyplatí zamírit na pru*zkum této cásti oblohy hlavne s vetší prístroje – to se nám
otevre fascinující podívaná – zárivé, blyštivé pole složené z nekolika tisícu* hvezd. Tuto otevrenou
hvezdokupu mužete videt napríklad ve 42palcovém obrím dobsonu s 31mm širokoúhlým okulárem!
Astrofotografové by se meli i letos vrhnout na porizování záberu z tohoto hvezdného seskupení...
|
|
Kulová hvezdokupa M56 bývá vskutku nespravedlive málo vyhledávaným cílem. Díky své jasnosti 8,3 mag je vdecným a
jednoduchým pozorovacím objektem i pro malé dalekohledy. Jednotlivé hvezdy se nám ukáží teprve až ve vetších
zvetšeních: šestipalcové dalekohledy jsou minimálne schopné rozlišit krajové oblasti na jednotlivé hvezdy.
Nejjasnejší c(lenové této hvezdokupy dosahují 11 magnitudy, takže ani zde není žádný problém. Zato velikost a
hustota hvezd mají v centru M56 spíše umírnené hodnoty. Takže v podstate není žádný problém tuto kulovku
rozložit již v osmipalcovém dalekohledu.
Na záver pro Vás máme pripraven jeden trochu težší pozorovací objekt: planetární mlhovinu
NGC 6765, která se
nachází jen neco málo pres jeden stupen severozápadne od M56.
Pri prumeru 40“ má viditelnou jasnost jen 13,1mag. S nutnou dávkou snahy se dají v šestipalcovém dalekohledu
rozeznat první podrobnosti, pricemž je dobré použít mlhovinové filtry. Trochy více detailu* se dockáme teprve v
dalekohledech o prumerech vetších než 12palcu – To nám mlhovina doslova rozkvete pred ocima!
... schválne, kdo to nakreslí?
... A kdo udelá peknou fotku?
Nezapomente, že i letos bychom rádi odmenili nejlepší astrokresby a astrofotky, které vzniknou na Jesnigcké louce.
Chcete-li získat chut k jídlu po exponáty, které pocházejí z týmu HTT a proto nemuže zúcastnit fotografické soute
Za prvé, že Mlécná dráha na slavnou oblohu v jižním Braniborsku historickém srovnání:
|
|
Nahore / vpravo: Snímek Mlécné dráhy porízený Maxem Wolfem v roce 1890, ješte pred
zacátkem elektrifikace, takže
snímek byl porízen pod oblohou bez svetelného znecištení. Tenkrát bylo neuver(itelne pu*sobivé pozorovat hvezdnou
nádheru Mlécné dráhy – vizuálne i fotograficky...
Vlevo + níže: Mlécná dráha – porízeno na 10. HTT. © Ralf Hofner, AstroTeam Elbe-Elster e.V.
|
|
Dole: Jemný náznak Omega Centauri ;-)
|
|
Známá kulová hvezdokupa M 13 na cernocerné Jeßnigcké obloze – ve 400mm/f3.6 vybavení Elsterlandské hvezdárny.
© Michael Möckel – AstroTeam Elbe-Elster e.V.
... Galaxie M 101 - aktuální::
|
|
Supernova v galaxii M 101 - 3 Zárí 2011 - © Michael Möckel – AstroTeam Elbe-Elster e.V.
Dole: Odkazy na jiné oddíly HTT Skyguide 2011:
→
Planety
→
Asteroidy + Komety + Zodiakální svetelný most
... a zde se vrátí na
→
HTT-Skyguide - úvodní stránku 2011.
|
|
